Letos je tomu práve sto let, kdy firma Laurin & Klement v Mladé
Boleslavi ukoncila výrobu bicyklu a privedla na svet svuj prvnà automobil - Voiturettu typ A. V té dobe byla už znacka L&K ve svete motoristických
prÃznivcu velmi dobre známá výtecnými motocykly. Ackoli je produkovala teprve Å¡estým rokem, zrovna zÃskala titul neoficiálnÃho motocyklového mistra sveta, když Václav
Vondrich vyhrál ve Francii závod o Gordon-Bennetuv pohár 1905.
Voituretta A z roku 1905 byl lehký dvoumÃstný vuz, pohánený ctyrdobým vidlicovým dvouválcem o zdvihovém objemu 1005 cm3 s výkonem 7 k. Zadnà kola byla pres
trÃstupòovou manuálnà prevodovku pohánena nejprve retezem, pozdeji pak kloubovým hrÃdelem, takže vuz byl na svou dobu technicky velmi vyspelý. Prodávat se zacal za
cenu 3600 korun, pricemž motocykly Laurin & Klement stály v té dobe okolo 420 až 450 korun.
Zájem o nový automobil predcil vÅ¡echna ocekávánà a objednávky se hrnuly ze vÅ¡ech stran. A tak brzy následovaly dalÅ¡Ã odvozené varianty: pro ctverici cestujÃcÃch,
dodávka a verze s výkonnejÅ¡Ãmi motory. SilnejÅ¡Ã devÃtikoòová Voituretta priÅ¡la na svet hned roku 1906. Prodávala se za 4200 korun. Vzápetà se dostavily také
prvnà sportovnà úspechy, navazujÃcà na vÃtezné vavrÃny motocyklu, jimiž se znacka Laurin & Klement proslavila drÃve. NaprÃklad hned v klasickém závode na
Semmeringu zÃskaly Voituretty roku 1906 v kategorii cestovnÃch automobilu prvnÃ, druhé a ctvrté mÃsto.
JeÅ¡te týž rok továrna otestovala prvnà vuz se ctyrválcovým motorem o výkonu až 16 konà a rozÅ¡Ãrila výrobu. A o rok pozdeji spatril svetlo sveta prvnà osmiválec
s výkonem až 50 konÃ. Firma Laurin & Klement se zároveò menà na akciovou spolecnost s kapitálem 2,5 milionu korun, aby zÃskala vÃce sÃly na dravý rozvoj,
a koncà s produkcà motocyklu. Dál odtud budou vyjÞdet už pouze automobily. Voiturett se ve vÅ¡ech modifikacÃch nakonec prodalo na 500 kusu.
1895 - založenà firmy Laurin & Klement na výrobu jÃzdnÃch kol
1899 - prvnà motocykl: Slavia A
1905 - prvnà automobil: Laurin & Klement Voiturette A
1907 - premena firmy Laurin & Klement na akciovou spolecnost
1925 - sloucenà se strojÃrenským podnikem Å koda Plzeò
1930 - transformace na Akciovou spolecnost pro automobilový prumysl - ASAP
1939 - koncern Å koda se stává soucástà hospodárského systému nemecké rÃÅ¡e
1945 - znárodnenÃ, zmena na AZNP (Automobilové závody, národnà podnik)
1991 - premena na akciovou spolecnost ŠkodaAuto a.s., která se stává soucástà koncernu Volkswagen
V loòském roce prodala spolecnost ŠkodaAuto celkem 451 675 automobilu trà modelových rad Fabia, Octavia, Superb a dosáhla hospodárského
výsledku pred zdanenÃm ve výši 4,815 miliard korun (mezirocne +91,3 %). Celkové tržby pritom zaznamenaly nárust o 8,4 mld. Kc (+5,8 %) na 153,550 mld. Kc.
V roce 2004 spolecnost exportovala vozy a náhradnà dÃly v hodnote 131,104 mld. Kc (+8,6 %) do témer devadesáti zemà sveta vcetne Indie a cÃny. PodÃlem ve výši 7,7 %
na celkovém exportu ceské republiky potvrdila Å kodaAuto opet pozici nejvetÅ¡Ãho ceského exportéra. Ke konci roku zamestnávala prÃmo 24 561 zamestnancu. |